Tři sestry a František z Braníka: Legendy české hudby a jejich největší pecky

Původní tvorba

Kapela Tři sestry se od svého vzniku v roce 1985 stala synonymem českého bigbítu a punku. S více než třiceti alby a nespočtem koncertů patří mezi nejoblíbenější a nejproduktivnější české kapely. Jejich texty, často humorné a sarkastické, reflektují běžný život, pivo, hospody a další témata blízká jejich fanouškům. František z Braníka, vlastním jménem František Sahula, je s kapelou spjat od roku 1993. Jeho charisma a nezaměnitelný hlasový projev se staly nedílnou součástí zvuku Tří sester.

Písně Tří sester a Františka z Braníka se vyznačují chytlavými melodiemi, energickými kytarovými riffy a texty, které si fanoušci zpívají na koncertech dodnes. Mezi jejich nejznámější hity patří například "Pijánovka", "Zelená", "Sovy v mazutu", "Modlitba pro partu", "Průša" nebo "Nechci do ústavu". Tyto skladby se staly hymnou několika generací a dodnes znějí v rádiích i na koncertech.

František z Braníka se kromě zpěvu věnuje i vlastní tvorbě. Vydal několik sólových alb, na kterých se prezentuje jako zralý a osobitý autor. Jeho písně se od tvorby Tří sester liší komornějším zvukem a texty, které se dotýkají i vážnějších témat.

Nejznámější hity

Kapela Tři sestry, to je pojem. Za svou existenci vydali nespočet alb a odehráli tisíce koncertů. Mezi jejich nejznámější hity patří pecky jako "Zelená", hymna všech pivařů, nebo "Sovy v mazutu", která se stala symbolem odporu proti komunistickému režimu. Fanoušci si ale zamilovali i další písně, třeba "Mexiko", "Modlitba pro partu" nebo "Na Kovárně to je fajn". František z Braníka, vlastním jménem František Sahula, je s Třemi sestrami spjatý od samého začátku. Nejenže je autorem hudby k mnoha jejich hitům, ale jeho osobitý hlas a charisma z něj udělaly nezaměnitelnou součást kapely. Mezi jeho nejznámější skladby pro Tři sestry patří "Drsnej kraj", "Žižkovská garda" nebo "Pijánovka". Ať už se jedná o písně o pivu, životě na periferii nebo o vzdoru proti systému, hudba Tří sester a Františka z Braníka baví fanoušky už několik generací.

Vlivy punku a rocku

Tři sestry a František z Braníka, to je kapitola sama pro sebe. Drsnější zvuk kytar, syrovější projev a texty, které se nebály jít na dřeň, to vše prozrazuje inspiraci v punkové scéně. Vzpomeňme na vypalovačky jako "Sovy v mazutu" nebo "Žižkovská rošáda" – tam je ten punkový drajv cítit na sto honů. Ale pozor, Tři sestry nejsou žádní ortodoxní pankáči. V jejich hudbě slyšíme i klasický bigbít a rock'n'roll, což jim dává širší záběr a umožňuje oslovit i publikum mimo punkovou subkulturu.

František, se svým nezaměnitelným hlasem a charismatem, dodává skladbám další rozměr. Jeho texty, často s humorným nadhledem, ale i s kritickým pohledem na společnost, se staly legendárními. Ať už zpívá o pivu, životě na Žižkově nebo o politice, vždycky to má šťávu a autenticitu. Právě kombinace punkové energie, rock'n'rollového feelingu a Františkových textů dělá z Tří sester a Františka z Braníka fenomén, který si drží své místo na české hudební scéně už desítky let.

Texty Františka Sahuly

František Sahula, textař kapely Tři sestry, je autorem mnoha legendárních písní, které zlidověly a staly se hymnou několika generací. Jeho texty, často s humorným nadhledem, popisují životní radosti i strasti obyčejných lidí, hospodské historky, ale i kritiku společnosti.

Mezi nejznámější skladby s texty Františka Sahuly patří "Zelená", "Sovy v mazutu", "Pijánovka", "Mexiko", "Nechci do ústavu" a mnoho dalších. Jeho texty se vyznačují chytlavými melodiemi, vtipnými slovními hříčkami a často i ironií. Sahula dokázal ve svých textech vystihnout atmosféru 80. a 90. let v Československu a s nadhledem popsat tehdejší realitu.

Spolupráce Františka Sahuly s kapelou Tři sestry a později i s Františkem z Braníka je nedílnou součástí české hudební scény. Jeho texty oslovily široké publikum a dodnes baví posluchače napříč generacemi.

Specifický humor a ironie

Tři sestry a František z Braníka, to je kapitola sama pro sebe. Jejich humor je drsný, syrový, často balancující na hraně černého humoru a satiry. František, se svým specifickým projevem a texty Lou Fanánka Hagena, do této směsi vnáší další rozměr absurdity a nadsázky.

Písně jako "Žižkovská garda" nebo "Na Kovárně to je fajn" jsou toho jasným důkazem. V nich se s nadsázkou a ironií opírají do stereotypů, ať už se jedná o typické rysy "pražských patriotů" nebo hospodské existence.

I když se může zdát, že humor Tří sester a Františka z Braníka je prvoplánový, ve skutečnosti se za ním skrývá chytrá hra s jazykem a nadsázka, která nutí k zamyšlení. Nebojí se provokovat a jít proti proudu, a právě v tom tkví jejich originalita a nadčasovost.

Využití lidových motivů

Tři sestry a František z Braníka ve své tvorbě s oblibou sahají k lidovým motivům a inspiraci čerpají z tradiční české kultury. V jejich písních se tak objevují prvky lidové hudby, ať už se jedná o melodické linky, rytmiku nebo instrumentaci. Typickým příkladem je píseň "Na Kovárně", kde se snoubí rockový nádech s melodikou a textovou inspirací z lidové písně. Podobně skladba "Zelenáči" využívá motivy vojenských a pochodových písní, které jsou s lidovou hudbou úzce spjaty.

Vlastnost	Tři sestry	František z Braníka
Žánr	Punk rock	Folk, Šanson
Rok založení	1985	Neuvedeno (sólový umělec)

František z Braníka, jakožto textař a frontman kapely, do textů vnáší prvky lidové slovesnosti, ať už se jedná o specifické obraty, rčení nebo pohádkové motivy. Například píseň "Modlitba pro partu" obsahuje prvky křesťanské i pohanské mytologie, které se v lidovém podání často prolínaly. Využití lidových motivů dodává tvorbě Tří sester a Františka z Braníka specifický charakter a originalitu. Díky nim se kapela stala populární napříč generacemi a oslovila i posluchače, kteří běžně rockovou hudbu nevyhledávají.

Spolupráce s dalšími umělci

Tři sestry a František z Braníka si za svou dlouhou kariéru vybudovali pověst kapely otevřené spolupráci. Na jejich deskách i pódiích se proto objevila celá řada zajímavých hostů. Mezi ty nejvýraznější patří například zpěvačka Lucie Bílá, která s Františkem nazpívala duet "Stánky", nebo skupina Kabát, se kterou Tři sestry natočily skladbu "Žízeň".

Zapomenout nesmíme ani na spolupráci s dalšími legendami českého rocku a popu. Písničku "Zelená" si s Třemi sestrami zazpíval Aleš Brichta, v "Pijánovce" hostuje Lou Fanánek Hagen a v "Na Kovárně" uslyšíme nezaměnitelný hlas Pepy Nose.

Spolupráce s dalšími umělci dodává skladbám Tří sester a Františka z Braníka nový rozměr a svěžest. Zároveň je důkazem toho, že Tři sestry jsou kapelou, která si váží svých kolegů a ráda s nimi sdílí pódium i nahrávací studio.

Koncertní atmosféra a energie

Koncerty Tří sester a Františka z Braníka jsou pověstné svou jedinečnou atmosférou. Fanoušci, známí jako "sestřičky" a "bratrští", vytváří na koncertech neuvěřitelnou energii, která strhne každého. Písně Tří sester, často s humornými a satirickými texty o životě v Česku, zvou k tanci a zpěvu. Hity jako "Pijánovka", "Zelená" nebo "Modlitba pro partu" rozeznívají sály a kluby napříč republikou už desítky let.

František z Braníka, alter ego Lou Fanánka Hagena, přináší na pódia syrový punk-rockový náboj. Jeho texty, plné nadsázky a ironie, reflektují každodenní starosti obyčejných lidí. Písně jako "Branická legie", "Tam u nás v Braníku" nebo "Děrné štěstí" se staly hymnou generací.

Spojení Tří sester a Františka z Braníka na jednom pódiu je pak zárukou nezapomenutelného zážitku. Divoká směs punku, rocku a humoru, doplněná o energické výkony obou kapel, nenechá nikoho chladným. Ať už jste dlouholetými fanoušky, nebo se chystáte na svůj první koncert, atmosféra a energie vás pohltí a nepustí až do poslední písně.

Vliv na českou hudební scénu

Tři sestry s Františkem Sahulou alias Františkem z Braníka zanechali v české hudební historii nesmazatelnou stopu. Jejich syrové, ale chytlavé punkové písně s vtipnými a často satirickými texty oslovily celou generaci a ovlivnily řadu dalších kapel. Skladby jako "Na Kovárně to je fajn", "Žižkovská zeď" nebo "Sovy v mazutu" se staly hymnami fanoušků a zlidověly.

Kapela se nebála otevírat kontroverzní témata a kritizovat tehdejší režim, což z nich dělalo trn v oku komunistické moci. Jejich koncerty byly často monitorovány Státní bezpečností a texty některých písní musely projít cenzurou. Přesto si Tři sestry udržely svou nezávislost a staly se hlasem mladých lidí, kteří se nehodlali smířit s tehdejší situací.

I po pádu komunismu si kapela udržela svou popularitu a dodnes aktivně koncertuje. Jejich hudba a texty neztratily na aktuálnosti a oslovují i mladší generace. Tři sestry s Františkem z Braníka se tak zapsali do dějin české hudby jako jedna z nejvýraznějších a nejvlivnějších kapel.